Hrad Štramberk
Hrad Štramberk

Historie hradu

Štramberský hrad, respektive jeho pozůstatky, je dobře viditelný už zdaleka a téměř ze všech stran. Jeho založení a nejranější historie je zahalena tajemstvím. První písemná dochovaná zmínka o existenci Štramberka se datuje 4. prosince 1359. Tento historický den odstartoval novou éru v životě podhradní osady, která byla povýšena zakládací listinou u moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského (bratra Karla IV.) na město nesoucí název hradu, a to Strallenberg. Což podle některých odborných výkladů značí Bílá či Jasná hora. Ovšem jiné prameny uvádějí i přijatelnější výklad, který odvozuje název od slov ,,strale“, což je střela, šíp, blesk a ,,berg“, které značí horu, a kde se blýská, tam i hřmí, tedy nějaká Bouřná nebo Hromová hora. Popřípadě hra stojící na hoře pánů se znamením střely nebo šípů. Osada existovala již před tím, byla ale zřejmě poničena v době tatarských nebo kumánských nájezdů v polovině 13. století.

Markrabě Jan nařídil zpustošenou osadu znovu vystavět, opevnit a udělil ji olomoucké právo městské, které obsahovalo všechny důležité výsady zeměpanské, např. Právo opevnění, právo várečné a šenkovní, mílové, tržní, soudní, hrdelní (platné ještě v r. 1720) a cechovní, byla osvobozena na osm let od daní, dávek a poplatků. Obyvatelé nebyli povinni robotami a mohli používat erbu (v levé polovině zavinutá střela tzv. ,,Odřivous“, znak rodu Kravařů, v pravé polovině moravská orlice). Hrad se svým půdorysem řadí ke skupině českých hradů typu saskohesenského, které se stavěly na území českých zemí ve 13. století. Štramberk patřil pravděpodobně v době svého vzniku k hradům zeměpanským. Po smrti markraběte Jana Jindřicha r 1375 vypukly mezi jeho syny Joštem a Prokopem rozbroje. Markrabě Jošt udělil hrad Štramberk s panstvím lénem Voku II. Z Kravař v roce 1380 za prokazované služby. Po smrti Vokově v roce 1386 přešlo panství na jeho syna Voka III., ten ho vlastnil až do roku 1399, kdy se jeho spolumajiteli stávají jeho bratr Lacek II., jenž se stal olomouckým biskupem a jejich strýc Lacek I. z Kravař na Helfštýně, zemský moravský hejtman. Když zemřeli Vok III. v r. 1406 a Lacek II. z Kravař r. 1408, přidalo celé panství Lackovi I. helfštýnskému, který městu Štramberku v roce 1411 udělil právo odúmrti, jako náhradu za utrpení způsobená dlouholetými boji mezi králem Václavem IV., Panskou jednotou a i bratrovražednými boji mezi markrabaty Joštem a Prokopem. Lacek I. z Kravař byl příznivcem Jana Husa a je předpoklad, že jako čelní představitel skupiny husitské šlechty povolal na svá panství kněze tohoto vyznání.

            Po jeho smrti v roce 1416 nastoupil na panství Jan z Kravař na Jičíně, zvaný Jan Jičínský, kterému pro jeho dobrotu říkali ,,pan Janek dobré paměti“. Pánové z Kravař občas sídlili na Štramberku, a tak v této době se objevují i zprávy o společném správcovství panství Petra Strážnického z Kravař, Jana z Lomnice a Beneše z Kravař na Fulnece. Teprve v roce 1421 se ujal svého dědictví sirotek Jan z Kravař. Smrtí Janovou v roce 1434 vymřela fulnecko-novojičínská větev pánů z Kravař. Ve své závěti z r. 1433 odkázal Jan svému nástupci Ctiborovi z Cimburka na Křídle mimo jiné i panství štramberské na úhradu velkých dluhů z dob husitských válek. Zvláštní je, že nějakou dobu byli držiteli Štramberka i páni z Doloplaz, a to Jan a Václav. V roce 1434 získal Štramberk koupí Jan Puklice z Pozořic a po něm bývalý husitský hejtman v Odrách Vilém Puklice z Pozořic. Tento Vilém Puklice společně s bratrem Bočkem působili v husitské posádce v Odrách. Po usazení na štramberském panství pořádali četné kořistnické výjezdy do okolí. Vilém zemřel v r. 1441 a závazky zdědil Boček Puklice z Pozořic. Po něm dědí Burian Puklice z Pozořic, asi v roce 1463, který proslul svými výpady do Slezska. Burian se svým kumpánem Žichem z Kelče byli postrachem pro pocestné na cestách od Břeclavi až po Těšín a Ratiboř. Tito lapkové zajímali pocestné, odvezli je na hrad a věznili tak dlouho, dokud za ně nedostali výkupné. Král Jiří z Poděbrad po četných stížnostech zakročil a potrestal je. Sídlo Buriana bylo obráceno v léno. V roce 1471 kupuje od Buriana panství Jindřich z Boskovic na Černé hoře. Po Jindřichově smrti (1476) se jeho bratrům Tobiášovi a Benediktovi podařilo roku 1477 vymoci na králi Matyášovi Korvínovi propuštění Štramberka z manství.

             V roce 1478 olomoucký biskup Tas z Boskovic spolu s Tobiášem a Benediktem z Boskovic prodávají panství vladykovi Benešovi z Hustopeč. V letech1502-1521 vlastnil Štramberk Albrecht z Hustopeč a po něm jeho synovec Lacek z Hustopeč a ten prodal panství roku 1523 Bernartovi ml. ze Žerotína na Fulneku. V roce 1533 došlo k přerozdělování žerotínského panství, které se stalo pro Štramberk z několika důvodů osudným. Štramberk přestal být sídlem vlastníka panství a správních orgánů, které se přestěhovaly do nově budovaného renesančního zámku v Novém Jičíně.

            Štramberské panství zdědil poslední Bedřich ze Žerotína, horlivý stoupenec českobratrské církve a známý odpůrce poutí na Kotouči. Po jeho smrti 1543 zdědil panství jeho syn Jan ze Žerotína a na Štramberku.

            V roce 1558 si novojičínští měšťané koupili od Jana ze Žerotína panství novojičínsko-štramberské za 19500 kop grošů (39000 moravských zlatých) a tím se stali novou vrchností Štramberka. V roce 1579 odepřeli představitelé města Štramberka v čele s purkmistrem a radou poslušnost novojické vrchnosti, chtěli se osamostatnit. Spor byl ukončen královským podkomořím Mikulášem z Hrádku a vzbouřenci sesazeni a potrestáni vězením.

            V roce 1619 propukla v Čechách stavovská vzpoura proti Ferdinandu II., ke kterému se připojila i Morava. V roce 1621 byl Štramberk a Nový Jičín napaden císařskými vojsky, protože bylo stoupenci ,,zimního krále“ Fridricha Falckého. Posádku ve Štramberku tvořili převážně Valaši, kteří hrad statečně bránili. Nakonec jim byl povolen čestný, volný odchod.

            21. února 1624 polští kozáci, táhnoucí na pomoc Ferdinandovu vojsku, vypálili Štramberk a okolní obce. V tu dobu shořely téměř všechny písemné památky. Po vzpouře byl Nový Jičín zbaven svobody i statků, a tak od 23. května 1624 Štramberk patřil nové vrchnosti, a to jako nadace šlechtickému semináři v Olomouci, spadající pod správu jezuitského řádu.

            Středověk se vyznačoval četnými válkami, loupeživými výpady a utrpením obyvatel. V roce 1644 se před Švédy uchýlili na hrad kněží jezuitského řádu z Nového Jičína. Od roku 1646 byl štramberský hrad zvětší části pobořen. Jezuité ho chtěli znovu vystavět, ale moravský zemský hejtman Kryštof Pavel hrabě Lichtnštejn jim v tom zabránil. Povolil jen ubytování malé posádky na ochranu města.

     V roce 1663 vtrhli na Moravu Turci a Tataři, v tu dobu sídlila na hradě posádka asi 80 mužů. V letech 1703-1708 zkusil náš kraj hodně od uherských povstalců.

     V roce 1773 byl zrušen jezuitský řád, hrad a celé panství v roce 1781 připadlo c.k. Tereziánské rytířské akademii ve Vídni, která se stala městu Štramberku a novojičínskému panství novou vrchností až do roku 1918.

     V roce 1783 se zřítila přední část hradu a od těch dob hrad pustil. Dodnes se zachovaly některé zdi hradního a městského opevnění, kulatá hradní věž, 2 bašty (dnes upravené na obytné domy) a zvonice bývalého hradního kostela sv. Bartoloměje.

     V 60. letech 19. století postavil stolař Kopeček dřevěné schody na Trúbu, pod věží pak dřevěnou šenkovnu a vedle ní tkalcovskou světničku. V roce 1904 byla Trúba upravena dle architekta Kamila Hilberta na popud předsedy Klubu českých turistů MUDr. Adolfa Hrstky na rozhlednu, přistavěn hostinec pro turisty Jaroňkova útulna a v roce 1925 postavena na nádvoří pod hradem turistická ubytovna. Při výkopových pracích byla v roce 1924 objevena hluboká sluj, která je ukryta pod základy Chaty dr. Hrstky (dříve Chata dr. Rašína).

     V roce 1919 přešel hrad do majetku Klubu českých turistů a nyní je majetkem města Štramberka.


Hradní věž Trúba je jedním z posledních svědků pohnuté historie hradu a podhradí. Dnes slouží jako ukázka stavitelského umu našich předků a je z ní jedinečný výhled do našeho krásného kraje.


Prameny:       
Bohuslav Blažek: Štramberk, 1927
600 let města Štramberka, 1959
Vlastivědný sborník, svazek 33, 1984Petr Hora – Hořejš: Toulky českou minulostí 3, 1994

KALENDÁŘ AKCÍ

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 1 2 3
4 5 6 7 8 9
1
10
11 12 13 14 15 16
1
17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

KALENDÁŘ AKCÍ

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 1 2 3
4 5 6 7 8 9
1
10
11 12 13 14 15 16
1
17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

MOBILNÍ APLIKACE

V obraze

POČASÍ

dnes, čtvrtek 7. 7. 2022
slabý déšť 20 °C 11 °C
pátek 8. 7. slabý déšť 16/12 °C
sobota 9. 7. slabý déšť 21/11 °C
neděle 10. 7. slabý déšť 16/11 °C